(Lynx lynx carpathica)
ANGLICKY: CARPATHIAN LYNX
NĚMECKY: KARPATENLUCHS
TŘÍDA: savci
ŘÁD:    šelmy
ČELEĎ: kočkovití
DÉLKA TĚLA: 1 – 1,5 m s ocasem
VÝŠKA TĚLA: až 70 cm v kohoutku
HMOTNOST: 10 – 30 kg
DÉLKA ŽIVOTA: 17 – 24 let
STUPEŇ OHROŽENÍ V PŘÍRODĚ: v ČR patří mezi silně ohrožené druhy, zařazen v celosvětovém seznamu CITES
VÝSKYT: Rys ostrovid obýval koncem 19. století téměř celou Evropu, centrální a severní Asii a oblasti Středního východu. Dnes se v Evropě a Asii vyskytuje roztříštěně v několika větších a menších populacích od severu až k jihu.

ZPŮSOB ŽIVOTA:
žije samotářským způsobem života
typickým životním prostředím rysa jsou oblasti smíšených a jehličnatých lesů, pokud možno s bohatým podrostem a skalními útvary
rys svou kořist překvapuje rychlým útokem z úkrytu
živí se převážně srnčí zvěř, divoká prasata, hlodavce, zajíce a lišky
vydrží hladovět i několik dní
zdechlinu pozře spíše výjimečně, většinou konzumuje pouze čerstvou kořist, kterou sám ulovil

ROZMNOŽOVÁNÍ:
doba páření připadá na únor až březen, kdy si rysi hledají partnera
mláďata, kterých samice mívá 2 až 3, zůstávají s matkou až do období dalšího páření

ZAJÍMAVOSTI:
příbuznými jsou karakal a rys červený
rys karpatský je největší kočkovitou šelmou, která se vyskytuje na území naší republiky
štětičky na uších umožňují rysům lépe slyšet
mohutné tlapy mu slouží v zimě jako sněžnice
rys ostrovid dělá čest svému jménu, je schopen spatřit myš na vzdálenost několik desítek metrů
čím dále na sever rys žije, tím je světlejší
chovy rysů jsou v rámci zoologických zahrad koordinovány v programu ESB (Evropská plemenná kniha)


PUMA AMERICKÁ

Puma concolor
ANGLICKY: COUGAR
NĚMECKY: PUMA
TŘÍDA: savci
ŘÁD: šelmy
ČELEĎ: kočkovití
DÉLKA TĚLA: 1,8 – 2,3 m s ocasem
VÝŠKA TĚLA:  až 65 cm v kohoutku
HMOTNOST: 60 – 105 kg
DÉLKA ŽIVOTA: ve volné přírodě 8 – 10 let, v zajetí 20 let
STUPEŇ OHROŽENÍ V PŘÍRODĚ: druh zařazen v celosvětovém seznamu CITES
VÝSKYT: Pumy mají největší areál rozšíření z pozemních živočichů obou Amerik, žijí od severní Kanady až po jih Jižní Ameriky. Jsou to velmi přizpůsobivá zvířata, vyskytují se až do výšky 4 500 m n. m.

ZPŮSOB ŽIVOTA:
samci i samice vedou samotářský život a sdružují se pouze v období páření
své teritorium si značí močí, aktivní je za soumraku a v noci
puma často útočí skokem z výšky a překvapenou kořist pak usmrtí prokousnutím hrdla
nejčastější potravou jsou jelenovití, loví také menší zvířata, jako jsou bobři, pásovci, divoká prasata, veverky, králíci, mývalové, skunkové a malí hlodavci
může napadat i dobytek nebo jiná domácí zvířata, útoky přímo na člověka jsou poměrně vzácné

ROZMNOŽOVÁNÍ:
pumy nemají přesně dané období rozmnožování, v Severní Americe ale většina koťat přichází na svět na konci zimy nebo brzy na jaře
samice hlasitým voláním přivábí samce, kteří mezi sebou bojují o právo se s ní spářit
koťata se rodí v doupatech vystlaných mechem a listím, ve skalních štěrbinách, jeskyních, v houštinách a na podobných chráněných místech; mají modré oči a skvrnitou srst, kresba se ztrácí až v 6 měsících

ZAJÍMAVOSTI:
striktně se vyhýbá teritoriím, ve kterých žijí jaguáři
pumy jsou vynikající skokani, z místa jsou schopny skočit až 6 metrů, s rozběhem až dvojnásobek, ocas používají při skoku jako kormidlo
není vědecky potvrzeno, že by se puma vyskytovala v černé barvě