Povídání o městě Rabí, které se nachází v podhůří Šumavy v nadmořské výšce 478 m, na trase Strakonice – Sušice. 

Hlavní magnet pro návštěvu malého městečka malebně rozloženého pod strmými hradními zdmi, představuje samozřejmě hrad, národní kulturní památka. Město Rabí se může pochlubit i řadou dalších kulturních památek, stejně jako neustále se rozšiřující sítí služeb pro návštěvníky. A těch ročně přijdou desetitisíce. V těsné blízkosti hradeb zřídili v 17. století svůj hřbitov příslušníci místní židovské komunity. Vytvořili uměleckou ojedinělost. Jen výjimečně lze totiž vápenec použít jako základní materiál pro náhrobní kameny. Mezi omšelými pomníky, ze kterých dýchá kouzlo patiny, se zastavil čas. Barokní židovské náhrobky nejsou jedinými prvky tohoto rozkošatělého vyumělkovaného slohu v Rabí. Náznaky dosud poznáváme v objektech bývalého panského dvora, v barokním slohu je vystavěn hřbitovní kostel sv. Jana Nepomuckého. A náměstíčko, obklopené překrásnými štíty selského baroka, si kdekdo vyfotografuje. Pro krásu, pro vzpomínku. Jako nazdobené perníčky nebo vystrojené pouťové koláčky září průčelí bývalých statků. Jen kousek od městečka na hřebeni Líšné zůstaly zřetellé zdi bývalé kaple Všech svatých. Legendy sem dokonce umísťují působení mnicha Vintíře nebo hovoří o hlásce hradu. Jiná historka vypráví o čertově kopytu, černé svatbě a podzemní sluji. Kdo se odváží stoupnout na kámen s otiskem kopyta a zadupat, ten pozná!

Vysíláno: 6.9.2024